O mně

Celá naše rodina odjakživa holdovala dobrému jídlu. A jak se zdá, nevyhnulo se to ani mně. Vaření bylo moje velké hobby už od raného věku. Zkoumat, co kam patří, kolik čeho a motat se mámě pod nohama, bylo mojí každodenní zábavou. Možná vás to trochu překvapí, ale šel jsem tedy studovat kuchařskou vědu na střední školu a poté i na tříletou nástavbu.

Když jsem v 18 letech dostudoval připadal jsem si jako nejlepší kuchař na světě. Tehdy jsem nastoupil do exklusivní Francouzské restaurace…, tam mi ukázali, že nejsem žádný profesionál, ale zatím jen kuchařská pára nad hrncem. Ale již po dvou letech jsem v této restauraci dělal šéfkuchaře a začal se zajímat i o mezinárodní a světovou kuchyni.

Lákaly mě nové zkušenosti a trendy v mezinárodní gastronomii, a tak jsem nelenil a vyrazil s 20 kg „ uzlíkem“ přes rameno pracovat do jedné vyhlášené restaurace na jih Itálie. Po pár měsících, strávených v zemi těstovin a pizzy, mě začala opět zajímat preciznost Francouzské kuchyně. Takže další cesta vedla za čerstvými rybami a bylinkami do Francie. Po čtyřech měsících získávání nových zkušeností jsem se rozhodl, že španělská paella je něco, co musím také umět. Španělská kuchyně není náročná, takže mi stačily dva měsíce a už jsem se těšil domů na český chleba a svíčkovou s knedlíkem.

Má další výprava vedla přes oceán do karibské země jménem Costarica (v překladu je to bohaté pobřeží). Země klidu, kde snad nic není zakázáno. Je to země s překrásnými plážemi lemovanými palmami a mořem plným ryb, mušlí a všemožných korýšů. Právě proto se mi Costarica tak zalíbila. Místní zákony dovolovaly téměř cokoli, tedy i otevřít si restauraci i přes to, že jsem byl v této zemi cizincem. Má restaurace se jmenovala LUCAS a na jídelním lístku, (nebo spíše jídelní ceduli) byly čerstvě vylovené ryby, mezinárodní speciality a tradiční místní pokrmy z rýže a fazolí.

Po půlročním pobytu, který byl nekompromisně ohraničen vízem jsem se ve svých 27 letech vrátil zpět do naší krásné malé české země. Po návratu jsem pracoval v několika TOP restauracích, ve kterých jsem zjistil, jak rádi se lidé učí novým věcem. Tak vznikla myšlenka, ze které se zrodila kuchařská škola pro každého, kdo se chce v příjemné atmosféře naučit kuchařskému umění - Kuchařské kurzy Martina Kincla.